Projekt Divadla X10 a Knihovny Václava Havla vychází z dramat posledního československého a prvního českého prezidenta Václava Havla. Zavádí diváka prostřednictvím webové stránky do budovy zvláštního úřadu, kterou musí divák a hráč v jedné osobě proputovat, aby se mu dostalo slibované pocty. Tvůrci označují Play Havel za experimentální webový site specific. Projekt byl natočen v kulisách Domu uměleckého průmysluv Praze, jež stále připomínají svoji úřednickou minulost. Monology ztvárnili herci progresivního pražského Divadla X10.  Více na www.playhavel.cz 

To platí pro každýho a především pro ty nový.

Nejkratší hra Václava Havla o jinakosti a toleranci varuje před všudypřítomným nebezpečím samozvaného totalitářství, které není zdaleka doménou vězeňské cely. Minihru uvádíme v režii Jana PRUŠINOVSKÉHO, v hlavní roli Zdeněk GODLA. 

„I drobné kolečko dokáže otočit velkým soukolím, pokud si najde to správné místo. Havlova hra je především o nefunkčnosti systému, v němž nedochází k přirozené obměně, dělbě moci, ale k trafikaření a střetu zájmů.“ říkají mladí tvůrci filmu.

Osobitý režijně-dramaturgický výklad první divadelní hry Václava Havla z roku 1963 je společným projektem studentů DAMU a FAMU. Krátký film trvající třicet minut je natočený atraktivním způsobem, který dílo otevírá mladému divákovi. Film doporučujeme všem pedagogům jako cestu, jak otevřít dramatické dílo Václava Havla současným studentům. 

Já přece nemůžu donášet sáme na sebe...

Ukázka z legendární aktovky Václava Havla Audience v podání mladé herecké generace - Filipa KAŇKOVSKÉHO v roli Sládka a Radúze MÁCHY v roli Ferdinanda Vaňka. 

Než by jednou vyhrál úplně a podruhé úplně prohrál, raději vždycky trochu vyhraje a trochu prohraje.Takový hráč se neztratí!

Havlova Zahradní slavnost i po více než 55 letech umí tnout do živého. Série tří ukázek z legendární Havlovy hry v podání aktuálního souboru Divadla Na zábradlí. Čtou Magdaléna SIDONOVÁ, Petr ČTVRTNÍČEK a Jiří ČERNÝ. 

Copak i třeba taková láska není setsakramentsky potřebná věc – když se za to umí chytnout?

Druhá ukázka z legendární Zahradní slavnosti ukazuje, jak to dopadne, když člověka ovládne systém, který sám vytvořil. Čtou Jana PLODKOVÁ, Jan HÁJEK a Jakub ŽÁČEK.

Já? Kdo jsem já? No tak podívejte, já nemám rád tak jednostranně stavěné otázky, vážně ne!

Závěrečný monolog z Havlovy Zahradní slavnosti o otázkách lidské identity či nutnosti volby čte Jiří ČERNÝ a Petr ČTVRTNÍČEK. 

Kdo je tedy hlavní viník?

Hra Václava Havla o tom, jak je těžké se vzdát moci, v podání Jan BIDLASE a Igora OROZOVIČE. 

Ďábla, jak známo, obelstít nelze.. 

Za jakou cenu byste se byli ochotni upsat ďáblu? Za žádnou? Opravdu? 

Variace Václava Havla na faustovské téma v podání Martina MYŠIČKY a Ivana TROJANA. 

Každý má co ztratit, a každý má tudíž důvod ke strachu.

Přečtěte si s Lukášem JŮZOU Dopis Gustávu Husákovi, kterým Václav Havel vyhlašuje otevřený boj komunistickému režimu. 

Svým činem oslovil zelinář svět; každému umožnil nahlédnout za oponu; každému ukázal, že lze žít v pravdě.

Ikonická esej Moc bezmocných (1978) o životě v pravdě a životě ve lži v podání tří hereckých hvězd nastupující generace - Anny FIALOVÉ, Anny KAMENÍKOVÉ a Evy JOSEFÍKOVÉ. 

Pokusím se psát o sobě – teď, to znamená o tom, jak se sám sobě jevím nyní, v době svého věznění.

Dopisy Olze, které psal Václav Havel ze svého nejdelšího pobytu ve vězení, jsou jedinečným vhledem do nitra člověka izolovaného od radostí bežného života. Čte DO THU TRANG. 

Je to zázrak, kterému vděčíme za to, že jsme lidmi.

Jeden z nejznámějších esejů Václava Havla pojednává o moci slova a o tom, jak se my - lidé - ke slovu chováme. Nezapomínejme, že slovo je silná zbraň a dbejme na to, jak s ním zacházíme. Křehkost slova si uvědomuje i zpěvačka a textařka Barbora POLÁKOVÁ. 

Stali jsme se objektem třídního boje... 

Nepřítel lidu nesmí studovat! Teenagerská léta plná zákazů byla pro Václava Havla první zkouškou na dlouhé cestě ke svobodě. Hlas autorovým vzpomínkám propůjčil Janek RUBEŠ.

Sedmdesátá léta stála za h..., řekl John Lennon a Václav Havel to viděl podobně.

Šedá, unylá normalizační léta, jak na ně vzpomíná Václav Havel, dostávají v podání Anny FIXOVÉ a Patricie SOLAŘÍKOVÉ lidštější, snesitelnější podobu. Ale jen na šest minut a šest vteřin...

Byl to útok totalitního systému na sám život, na samu lidskou svobodu a integritu.

Jak v Dálkovém výslechu vzpomíná Václav Havel na okolnosti zatčení skupiny The Plastic People of the Universe? Čte Janek RUBEŠ a KOVY.

Zdálo se mi být věcí mé cti a prestiže dokázat, že mně se podaří tuto zvláštní viklavost československých prasečkářů zlomit. 

Satirický text Václava Havla o shánění prasete na zabijačku pobaví, zároveň ale i ilustruje postavení disidentů v normalizační společnosti. Čte KOVY.

Dobrovka jest jedna z nejlepších strojových továren světa.

Přečtěte si s Thomem ARATWAYEM pohádku Továrna Dobra, kterou napsal Václav Havel ve svých 10 letech. 

Naše země nevzkvétá

Překvapivě aktuální novoroční projev prezidenta Václava Havla z roku 1990. Kolik se toho od té doby změnilo? Co jsme dokázali a co naší společnosti ještě stále chybí? Na střeše Národního divadla slova Václava Havla připomněl zpěvák Adam MIŠÍK.

Sám sobě podezřelý

Chce to dost odvahy přiznat si pochybnosti o sobě samém a být sám sobě podezřelý. Václav Havel to dokázal. Matouš RUML čte slova Václava Havla a mezi řádky se ptá, kolik dnešních politiků se nad sebou zamýšlí...

Projev, jehož úryvek načetla Anna Jiřina DAŇHELOVÁ, pronesl Václav Havel na slavnostním zasedání Evropského parlamentu v Bruselu 11. listopadu 2009. Zamýšlí se v něm nad tím, co je na svazku Evropské unie unikátní, co by nás mělo spojovat v budoucnu, jaké hodnoty bychom měli napříč Evropou zastávat. Ač byl projev pronesen před více než deseti lety, je nebývale aktuální a můžeme nám pomoci hledat odpovědi na to, co je dnes Evropa. 

Vlády se mohou střídat, poslanecká sněmovna může být rozpouštěna, ale prezident zůstává... Jako pevný bod, symbol integrity státu, zastánce morálních hodnot...

V článku z roku 1993 se tehdejší prezident zamýšlel nad tím, jaká je jeho role ve veřejném prostoru. I po 25 letech jsou slova Václava Havla v podání Bena CRISTOVAA aktuální. 

Co jiného totiž než hluboký pocit vyřazenosti umožňuje člověku lépe vidět absurditu světa i vlastní existence nebo – střízlivěji – jejich absurdní dimenzi?

Václav Havel plánoval, že si povede deník. Bohužel k tomu nikdy nedošlo. V jeho textech nejrůznějšího žánru hledáme „zprávy“ o vlastním životě i o atmosféře složité doby. Sešíváme patchwork momentek ze života plachého vůdce, dramatika, rebela a vězně, bohéma a bojovníka za občanská práva, kritika režimu a prezidenta. Z Dálkového výslechu čte úryvek o dětství Martha ISSOVÁ. 

Na vojně jsem poprvé přišel do činného styku s divadlem, a to za dosti kuriózních okolností.

Václav Havel plánoval, že si povede deník. Bohužel k tomu nikdy nedošlo. V jeho textech nejrůznějšího žánru hledáme „zprávy“ o vlastním životě i o atmosféře složité doby. Sešíváme patchwork momentek ze života plachého vůdce, dramatika, rebela a vězně, bohéma a bojovníka za občanská práva, kritika režimu a prezidenta. Z Dálkového výslechu čte o vojně a divadelních začátcích, které byly pro Václava Havla s vojnou spjaté, Martin E. KYŠPERSKÝ. 

Neustále mne to odevšad vyvrhovalo a ze všech nabízejících se alternativ pro mne zbývala vždycky jen ta nejhorší, což mi umožňovalo nazírat věci skutečně odspoda. 

Václav Havel plánoval, že si povede deník. Bohužel k tomu nikdy nedošlo. V jeho textech nejrůznějšího žánru hledáme „zprávy“ o vlastním životě i o atmosféře složité doby. Sešíváme patchwork momentek ze života plachého vůdce, dramatika, rebela a vězně, bohéma a bojovníka za občanská práva, kritika režimu a prezidenta. Z rozhovoru s A. J. Liehmem z roku 1968 čte o spisovatelských začátcích Vojtěch VONDRÁČEK.  

Divadlo Na zábradlí šedesátých let mi bylo tedy čímsi, co by se dalo nazvat „uměleckým domovem“.

Václav Havel plánoval, že si povede deník. Bohužel k tomu nikdy nedošlo. V jeho textech nejrůznějšího žánru hledáme „zprávy“ o vlastním životě i o atmosféře složité doby. Sešíváme patchwork momentek ze života plachého vůdce, dramatika, rebela a vězně, bohéma a bojovníka za občanská práva, kritika režimu a prezidenta. O tom, jaký význam mělo pro Václava Havla i jeho tvorbu Divadlo na Zábradlí, čte Viktor DVOŘÁK. 

Chtěli bychom prostě dělat divadlo, jehož cílem (...) je dohovor s divákem o věcech, které obě strany bytostně zajímají.

Václav Havel plánoval, že si povede deník. Bohužel k tomu nikdy nedošlo. V jeho textech nejrůznějšího žánru hledáme „zprávy“ o vlastním životě i o atmosféře složité doby. Sešíváme patchwork momentek ze života plachého vůdce, dramatika, rebela a vězně, bohéma a bojovníka za občanská práva, kritika režimu a prezidenta. Jiří HAVELKA čte o tom, co bylo podle Havla "dobré divadlo". 

Nebojujte v otevřeném boji s okupanty, naší zbraní je něco jiného: věrnost vlasti. Buďte věrni a nezraďte!

Václav Havel plánoval, že si povede deník. Bohužel k tomu nikdy nedošlo. V jeho textech nejrůznějšího žánru hledáme „zprávy“ o vlastním životě i o atmosféře složité doby. Sešíváme patchwork momentek ze života plachého vůdce, dramatika, rebela a vězně, bohéma a bojovníka za občanská práva, kritika režimu a prezidenta. Úryvek z projevu Václava Havla z 22. srpna 1968 pro Československý rozhlas v Liberci čte Veronika LAZORČÁKOVÁ. 

Jsem zároveň prominent i vyvrhel, dosti zvláštní postavení, které mne baví pozorovat a zkoumat.

Václav Havel plánoval, že si povede deník. Bohužel k tomu nikdy nedošlo. V jeho textech nejrůznějšího žánru hledáme „zprávy“ o vlastním životě i o atmosféře složité doby. Sešíváme patchwork momentek ze života plachého vůdce, dramatika, rebela a vězně, bohéma a bojovníka za občanská práva, kritika režimu a prezidenta. Úryvek z dopisu Alfrédu Radokovi, v němž Václav Havel popisuje peripetie s hledáním zaměstnání, čte Jitka SCHNEIDEROVÁ.  

Vrátil jsem se ve svém životopise kamsi na jeho začátek, kdy jsem byl učedníkem v laboratoři a přitom byl přesvědčen, že se stanu básníkem. I teď věřím, že se zase někdy jako brouk potápník vynořím z piva.

Václav Havel plánoval, že si povede deník. Bohužel k tomu nikdy nedošlo. V jeho textech nejrůznějšího žánru hledáme „zprávy“ o vlastním životě i o atmosféře složité doby. Sešíváme patchwork momentek ze života plachého vůdce, dramatika, rebela a vězně, bohéma a bojovníka za občanská práva, kritika režimu a prezidenta. Úryvek z dopisu Alfrédu Radokovi, v němž Václav Havel popisuje své zážitky v novém zaměstnáním v trutnovském pivovaře, čte Saša RAŠILOV. 

To představení bylo jakousi manifestací lidské svobody, čehosi, co nám nikdy nikdo nemůže vzít, byla v tom jakási elementární pravdivost divadla jako zvláštního způsobu radostného styku mezi lidmi, zvláštního způsobu lidského srozumění

Václav Havel plánoval, že si povede deník. Bohužel k tomu nikdy nedošlo. V jeho textech nejrůznějšího žánru hledáme „zprávy“ o vlastním životě i o atmosféře složité doby. Sešíváme patchwork momentek ze života plachého vůdce, dramatika, rebela a vězně, bohéma a bojovníka za občanská práva, kritika režimu a prezidenta. Úryvek z dopisu Alfrédu Radokovi, v němž Václav Havel popisuje atmosféru a následky zakázaného uvedení své hry Žebrácká opera, čte Vojtěch KOTEK.

Všichni pochopili, že útok proti českému hudebnímu undergroundu je útokem proti tomu elementárnímu a nejdůležitějšímu, proti tomu, co vlastně spojovalo všechny: proti „životu v pravdě“, proti skutečným intencím života.

Václav Havel plánoval, že si povede deník. Bohužel k tomu nikdy nedošlo. V jeho textech nejrůznějšího žánru hledáme „zprávy“ o vlastním životě i o atmosféře složité doby. Sešíváme patchwork momentek ze života plachého vůdce, dramatika, rebela a vězně, bohéma a bojovníka za občanská práva, kritika režimu a prezidenta. Úryvek z eseje Moc bezmocných o tom, jak podpora českého undergroundu přešla do vzniku Charty 77, čte Robert MIKLUŠ. 

Když nás odváželi do Bartolomějské, pomyslel jsem si: To nám ten boj za lidská práva pěkně začíná…  

Václav Havel plánoval, že si povede deník. Bohužel k tomu nikdy nedošlo. V jeho textech nejrůznějšího žánru hledáme „zprávy“ o vlastním životě i o atmosféře složité doby. Sešíváme patchwork momentek ze života plachého vůdce, dramatika, rebela a vězně, bohéma a bojovníka za občanská práva, kritika režimu a prezidenta. Úryvek ze strojopisu Případ Charty 77, v němž Václav Havel popisuje napínavou honičku s policisty, ke které došlo 6.1. 1977 - v den plánovaného předání Charty 77 státním orgánům, čte Jiří BARTOŠKA. 

Doufali, že mým zavřením Chartu organizačně či pracovně ochromí. Jak krutě se přepočítali!

Václav Havel plánoval, že si povede deník. Bohužel k tomu nikdy nedošlo. V jeho textech nejrůznějšího žánru hledáme „zprávy“ o vlastním životě i o atmosféře složité doby. Sešíváme patchwork momentek ze života plachého vůdce, dramatika, rebela a vězně, bohéma a bojovníka za občanská práva, kritika režimu a prezidenta. Úryvek z Dálkového výslechu, v němž Václav Havel vzpomíná na své zatčení po zveřejnění Charty 77, čte Eva SALZMANNOVÁ.

Síla jeho výkladů nebyla jen v tom, co všechno věděl a jak neúhybně dovedl pronikat pod povrch jevů a vztahů, ale  v celé jeho osobnosti, v její opravdovosti, skromnosti i humoru.

Václav Havel plánoval, že si povede deník. Bohužel k tomu nikdy nedošlo. V jeho textech nejrůznějšího žánru hledáme „zprávy“ o vlastním životě i o atmosféře složité doby. Sešíváme patchwork momentek ze života plachého vůdce, dramatika, rebela a vězně, bohéma a bojovníka za občanská práva, kritika režimu a prezidenta. Úryvek popisující poslední setkání s profesorem Janem Patočkou, které se odehrálo na chodbě StB, čte Daniela KOLÁŘOVÁ. 

Ručit za své úspěchy je snadné. Přijmout však odpovědnost i za svá selhání, přijmout je bezvýhradně jako selhání opravdu svá – to je po čertech těžké!

Václav Havel plánoval, že si povede deník. Bohužel k tomu nikdy nedošlo. V jeho textech nejrůznějšího žánru hledáme „zprávy“ o vlastním životě i o atmosféře složité doby. Sešíváme patchwork momentek ze života plachého vůdce, dramatika, rebela a vězně, bohéma a bojovníka za občanská práva, kritika režimu a prezidenta. O vyrovnávání se s vlasním selháním, o přijetí odpovědnosti za své chyby a o hledání vlastní identity čte Veronika FREIMANOVÁ. 

Přímo proti našemu domu byl vztyčen zvláštní strážní domek na muřích nohách, vzdáleně se podobající sovětskému Lunochodu.

Václav Havel plánoval, že si povede deník. Bohužel k tomu nikdy nedošlo. V jeho textech nejrůznějšího žánru hledáme „zprávy“ o vlastním životě i o atmosféře složité doby. Sešíváme patchwork momentek ze života plachého vůdce, dramatika, rebela a vězně, bohéma a bojovníka za občanská práva, kritika režimu a prezidenta. Úryvek ze zprávy o domácím vězení, v níž Václav Havel popisuje tehdejší praktiky policie od sledování, slovního napadání po legitimování návštěv, čte Marek EBEN. 

Necítím se být vinen a neztrácím víru ve spravedlnost. 

Václav Havel plánoval, že si povede deník. Bohužel k tomu nikdy nedošlo. V jeho textech nejrůznějšího žánru hledáme „zprávy“ o vlastním životě i o atmosféře složité doby. Sešíváme patchwork momentek ze života plachého vůdce, dramatika, rebela a vězně, bohéma a bojovníka za občanská práva, kritika režimu a prezidenta. Úryvek z vlastní obhajoby před soudem, který Václava Havla v roce 1979 odsoudil na více než 4 roky odnětí svobody, čte Jiří VYORÁLEK.

Odpovědnost znamená, že za sebe ručíme

Úryvek z dopisu č. 95 se zabývá otázkou lidské odpovědnosti, tématem, ke kterému se autor vracel opakovaně v celé své tvorbě. Čte Michael ŽANTOVSKÝ. 

Odpovědnost za sebe sama je nůž, kterým vyřezáváme svůj neopakovatelný obrys v panoramatu bytí 

Úryvek z dopisu č. 62, který vznikal ve dnech 2. - 6. 1. 1981, se zabývá otázkou lidské odpovědnosti, tématem, ke kterému se autor vracel opakovaně v celé své tvorbě. Čte Michael ŽANTOVSKÝ. 

Má zavřenost...určuje mou perspektivu času i prostoru

Úryvek z dopisu č. 79 pojednává o zavřenosti, a to nejen té vězeňské. Čte Marie TURKOVÁ z Divadla v Dlouhé. 

Hluboký úžas nad svrchovaností bytí přecházel v závrať nekončícího padání do propasti jeho tajemství

Úryvek z dopisu č. 133 o zkušenosti smyslu a smysluplnosti čte Tomáš TUREK z Divadla v Dlouhé. 

Jednotlivec dává model celku

V ukázce z rozhovoru pro Divadelní noviny Václav Havel přemýšlí nad tím, že nároky by lidé neměli klást jen na politiky, ale především a v první řadě sami na sebe. Čte Martin MYŠIČKA.  

Odvážně stanout tváří v tvář otázce smyslu života 

V dopisu č. 91 se Václav Havel zamýšlí nad smyslem života a nad dialektikou života a smrti. Čte Ivan TROJAN. 

Nebojím se o tuto společnost ani o tento stát...

V novoročním projevu z roku 1998 vyzývá prezident své spoluočany k spoluodpovědosti za život celku i za svůj stát. Některé projevy nestárnou. Čte Anna GEISLEROVÁ.  

Pokusme se zbavit strachu ze lži, ale i strachu z pravdy 

V projevu vyzývá Václav Havel všechny, aby se zbavili strachu a vytěžili z něj zrnka nového evropského sebevědomí, sebevědomí těch, kdo se nebojí hledět za horizont osobního zájmu. V karanténě čte Jáchym TOPOL.

Nejsou lidé poslové přispívající do společného rezervoáru poznání?

Ivan M. Havel psal bratrovi dopisy do vězení zprvu proto, aby mu nahradil neexistující četbu. Postupně do nich ale vkládal krátké úvahy a na dálku tak s bratrem vedl filozofické diskuse. Dopis ze září 1981 pojednává o individualitě a odpovědnosti. Napsal a čte Ivan M. HAVEL. 

Solidarita je jeden ze zdrojů státní pospolitosti

V projevu z roku 1997 mluví prezident o solidaritě - čím více solidarity bude na nižších společenských rovinách, tím více jí posléze bude i v rámci celého státu. Čte Petra ŠPALKOVÁ - TICHÁ.